Kritické myšlení III.: Kognitivní zkreslení a sebeklam

Jak se nenechat oklamat vlastním mozkem

„Věci, které se nestaly mohou být stejně významné (či významnější) než ty, které se staly.“ Jiří Šedý

V prostředí plném odborné terminologie a technické jistoty je sebeklam obzvlášť nenápadný. Výběr technologie, odhad časové náročnosti, hodnocení úzkých míst – i tyto procesy se řídí kognitivními vzorci, které systematicky zkreslují to, co vidíme a co považujeme za pravdu. Tato zkreslení se aktivují spolehlivě i tehdy, kdy se na svůj úsudek spoléháme nejvíc.

Kurz vám přinese:

• Přehled klíčových kognitivních zkreslení a jejich konkrétních projevů v pracovním prostředí
• Schopnost rozpoznat sebeklam dřív, než ovlivní rozhodnutí nebo hodnocení situace
• Nástroje pro systematické zpochybňování vlastních přesvědčení a předpokladů
• Nový pohled na spolehlivost paměti, sebevědomí a odborného úsudku
• Tipy, jak snižovat vliv zkreslení na pracovní rozhodování

Kurz je pro všehhy, kteří každodenně interpretují data, hodnotí řešení a posuzují situace

• Co je kognitivní zkreslení, jak vzniká a proč je systematické
• Nejčastější zkreslení v praxi
  • konfirmační zkreslení, efekt jistoty, efekt nadměrné sebedůvěry
• Forerův efekt a Dunning-Krugerův efekt
• Sebeklam a jeho projevy v pracovním životě
• Jak vlastní očekávání ovlivňují interpretaci reality
• Rozdíl mezi pamatujícím si já a prožívajícím já
• Nástroje pro rozpoznávání zkreslení a vědomou práci s nimi
• Příklady zkreslení v každodenních rozhodnutích a ve firemním prostředí